Vzácné setkání Honzy a Františka Nedvědů | Naučit se .CZ

UživatelUživatel: Neznámý | Přihlásit se | Zaregistrovat se | Domů

Kategorie

Vzácné setkání Honzy a Františka Nedvědů

<< Zpět na přehled článků

Přidáno: 09.08.2012

Úterní podvečer, 18:00. V jiný čas poklidná ves Popovice zažívá prvotní nápor pěších, cyklistů, drasticky se zvýší dopravní ruch.

fanoušci nedvědi

Za hodinu začíná v bývalém vojenském prostoru, nynějším sídle kulturního života, v Amfíku Bukovina, společný koncert bratří Nedvědů. A že se do areálu nakonec sešla hojná návštěva!!!

19:00 - nedaleký popovský kostelík odbíjí poslední tóny klekání, když na pódium přichází pánové z doprovodné kapely. Uchopí nástroje, představí se publiku, které netrpělivě vyhlíží dvě hlavní hvězdy večera. Po pár tónech se rozlehne areálem ohlušující potlesk. Zpoza „opony" vchází na „beton znamenající svět" dva pánové, kteří pro českou písničkářskou obec udělali toliko práce, že její rozsah by zabral několik knih - Honza a František Nedvědi. Usadí se na židli, uchopí kytary, a přidají se ke kapele, která už pobroukává první tóny koncertu. Začíná se zostra písní „Růže z papíru", kterou vystřelí na pouti, což krásně zapadá do atmosféry a vzpomínek pamětníků dob, kdy toto prostranství pokrývaly prostory kasáren. Po první písni se všichni zpívajícíbratři pozdraví s publikem, aby vzápětí druhou písní podpořily a upozornily na nedaleko stojící občerstvení s grilovanými specialitami a nápoji. Bystřejší z vás jistě tuší, že na řadu přišly „Stánky", no a při nich se ukázala síla hrdla sboru, který Nedvědi přivedli, tedy diváků. A jelikož spolupráce fungovala báječně, bratři se rozhodně nešetřili a vytahovali z rukávu jeden trumf za druhým. Po sadě společné předvedl pár písní ze své tvorby samotný František, jehož zlidovělý hit „Kočovní herci", kterým své samostatné okénko zahájil, snad ani nemusel zpívat. Tak známé jsou písně bratří, no a návštěvníci koncertu se rozhodně nestyděli, naopak, pěli z plna hrdla. František následně uvolnil prostor Honzovi, který se rovněž představil se svou samostatnou tvorbou v podobě jedné sady a odkráčel do zákulisí. Kdo by čekal přestávku, mýlí se. Oni pánové z doprovodné kapely patří mezi známá jména české country rovněž, ať už je to Petr Kocman či syn Františka Nedvěda Vojta. Každý z nich obšťastnil diváky dvěma písněmi, čehož dva hlavní aktéři využili k občerstvení a oddechu před finále, které se neslo ve stejném duchu jako celý koncert. A vzhledem k tomu, že přálo i počasí, přidali bratři po dvou hodinách trvání koncertu i přídavek, čímž si vysloužili nadšené ovace. 

fera a janPrvní úterní srpnový večer roku 2012 krátce po jedenadvacáté hodině se kapitola vystoupení bratří uzavřela. Lidé se spokojeně započali navracet domů, a protože šlo o publikum kultury znalé, obešlo se vše bez tlačenic, naopak, mnohým se domů nechtělo a využili možnosti zdejší restaurace, aby doplnili nejen tekutiny či poléčili hlasivky něčím ostřejším. Hodinku po koncertu se v areálu stále ještě nacházela stovka těch, kteří posedávali či postávali v koutech rozebírajíce svůj zážitek. A za všechny tyto použiji jako závěrečné slovo jednu odposlechnutou myšlenku od člověka, který je zarytým rockovým fanouškem: „BYL TO MAZEC". A všichni svorně pak vyjadřovali přání, aby za nějaký ten čas se bratři do prostor Amfíku vrátili.

Protože se podařilo díky managementu Amfíku bratry vyzpovídat, v druhém díle vám nabídnu odpovědi obou pánů na pár otázek, na které si udělali ochotně čas.

 

                                                 Radek Červený    RadCer@email.cz

 

Více fotografií naleznete na stránkách www.amfikbukovina.cz .

hn

Vložit nový příspěvek

Vaše jméno
Text
Antispam
Opište kód z obrázku

Související články

Diskuze k tomuto článku

Markéta - 10.08.2012 14:53

Dokonale sepsaný článek odráží úžasným způsobem samotnou atmosféru hudebního večera na Amfíku. To, co z něj udělali v redakci, je pouhý zápis z něčeho, co má se samotným původním článkem jen pramálo společného. Je vidět, že ani v redakcích regionálních novin, nemusí sedět zrovna "slohoví" odborníci. Někdy si říkám - nešťastná čeština - jest v rukou těch nesprávných......a dokonale znící v těch, kdo ji umí dokonale použít. Toť vše.

Marek Kolář - 10.08.2012 14:26

Dostal se mě do ruk dnešní Deník a tento článek. Toto je mnohem lepší. Nechápu je, o co jim jako šlo? Náklad jim to stejně nezvedna ani nesníží. Pane Červený, pokračujte, vaše články jsou skvělé a dobře se to čte, a určitě nejenom mě.