Štědrý den | Naučit se .CZ

UživatelUživatel: Neznámý | Přihlásit se | Zaregistrovat se | Domů

Kategorie

Štědrý den

<< Zpět na přehled článků

Přidáno: 23.12.2012

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně 25. prosince.

Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a pověr. Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší (roráty), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost. Oběd má stále ještě postní charakter (krajově hubník, kuba či muzika). Vánoční stromek nemá v Česku dlouhé tradice, v měšťanských rodinách se začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím a výrobky ze dřeva, perníku a pečiva. Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou sv. Mikuláše, avšak postupně se tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky", nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha. K Štědrému večeru se pojí řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, barborky, lití olova apod.

V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození Páně, která připadá na 25. prosince (tzv. vigilie). Den tradičně končí půlnoční mší, kterou začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista. Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví.

Večeře v Čechách tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle kapr nebo (pro ty, co ryby nejedí) vinná klobása. I se štědrovečerní večeří se pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité míry přežívají, neboť dnes je tato večeře nejvýznamnějším rodinným společným jídlem celého roku.

Kapr coby hlavní večerní jídlo však v českých zemích nemá dlouhou tradici. Štědrý den zůstával postním dnem, proto i charakter jídla byl postní; za maso se ovšem nepokládala ryba. Ta však byla v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností musela dát přednost levnějším alternativám. Nejedl se pouze kapr, ale i lín, sumec a jiné sladkovodní ryby, obvykle připravené nasladko.

Kapr se stává běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť se díky cenové regulaci stal dostupnějším. Klasickým způsobem přípravy - nejstarší dochovaný recept je z roku 1810 - je kapr načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva; podával se se šiškami, později s knedlíkem. Tento recept postupně kvůli své složité přípravě z jídelníčku zmizel. Do české kuchyně z rakouské přichází kapr smažený, na něhož nacházíme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895.

Ke kapru se jako příloha podává bramborový salát, který taktéž nemá v české kuchyni dlouhé tradice. Rodinné recepty na salát rozmanité: základ tvoří brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule, kyselé okurky spojené majonézou, mohou se do něj přidávat též např. vejce, hříbky, salám, šunka či sýr. V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje během 2. světové války a že jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.

 

                                                  Radek Červený

Fotogalerie článku

Vložit nový příspěvek

Vaše jméno
Text
Antispam
Opište kód z obrázku

Diskuze k tomuto článku

K tomuto článku zatím nejsou žádné příspěvky.